Friday, 1 January 2016

.. another happy year with Project Life ...

.. rok se s rokem sešel a já začínám své třetí "prodžektlajfové" období. Dva roky fotek, zápisků a nezapomenutelných vzpomínek už odpočívají v albech. Nezbývá, než se směle pustit do focení, zpracování a lepení zážitků nových. Minulý rok jsem sepsala lehčí sebereflexi mého PL tvoření (příspěvěk zde) a teď tomu nebude jinak. Můj PL rok 2015 byl na nové věci, výzvy a možnosti opravdu bohatý.


O tom, co je Project Life a jak na to už byla sepsána hromada článků. Jeden z nich můžete najít například na stránkách Papero amo. Můj dnešní příspěvek je spíš takovým shrnutím, jak to dělám já, co se mi osvědčilo a co nového jsem si tento rok zkusila.

ALBUM

Co se albumu týče, chtěla bych zůstat věrná značce We R Memory Keepers a jejich pastelové koženkové řadě. Jsou prostě TOP! Moc doufám, že uvedou na trh nějakou další příjemnou barvičku, abych moji mentolovou a korálovou něčím oživila. Ještě nedávno jsem koketovala s myšlenkou tvořit album menšího formátu či dělat různé velikosti, ale mé praktické já mi to zatrhlo. Přeci jen police velkých albumů vypadá úhledněji než dvě police různě velikých minialbíček. I když se ty malé albumy tak krásně tvoří ... 


Letos jsem se nějak rozjela. Třebaže jsem se držela schématu "týden - stránka", hojně jsem používala 3D ozdoby a ty mé album vydatně nafoukly. Takže mám albumy dva a nebo jeden, ale tuze narvaný. Ještě uvidím, jak na tom budu po dolepení té poslední letošní stránky ...

PLASTOVÉ KAPSY

Jistě se všechny shodneme, že nejoblíbenější je jednoznačně klasický design A. Sáhnu po něm, když už si nevím rady, jak to naplánovat nebo když doháním skluz (takže docela často).



Letos jsem si taky oblíbila čtvercové kapsy a vyzkoušela si i netradiční formát. 


Celkem dvakrát jsem si kapsy upravovala podle svého. Jednu jsem sešívala, druhá stále čeká na zpracování pomocí mého ještě neotevřeného pana Fuse


Hrátky s kapsami mě prostě moc baví. V novém roce si dávám předsevzetí více využít tavičky a pohrát si s různými designy ještě víc.

FOTKY

Fotky. To je dle mého jádro celého Project Life! To je proč PL album dělám. Jsou takovou mojí radostí, ale zároveň i neradostí. Fotit mě baví, ale probírat se snímky, vybírat, mazat, upravovat a přemýšlet o rozvržení PL stránky ... tak to mě nebaví. Konečný výsledek mě však těší moc, a tak jsem čas i energii ochotná obětovat. Od té doby, co mám zrcadlovku, stala jsem se nějak přirozeně rodinným fotografem. Už i naše dcera k něčemu přijde a prohlásí: Maminko, ofoť mě. Babiččinou starostí při jakékoliv návštěvě je, jestli mám nějaké "pěkné" fotky, které bych jí mohla nahrát. A na rodinné dovolené v UK se nikdo fotit ani nenamáhal ... všichni tak nějak spoléhali, že se o to postarám. Letos mi Ježíšek k Vánocům daroval pevný objektiv a pomalu se spolu sžíváme. Je trošku náročnější na nohy, protože co není v zoomu, je v nohách, ale já to uběhám a snad i nějaké pěkné záběry se mi podaří získat. A propo zrcadlovka.Vím, že hodně z nás řeší, že se jim nechce s velkým foťákem tahat či že jde o finančně náročnější záležitost. Ale já na ni nedám dopustit. Pořídila jsem si na ni kabelu, která je kytičkovaná a vůbec nepřipomíná nezvhlednou fotobrašnu. Takže s ní chodím i normálně, pokud třeba nechávám foťák doma (což velmi často není). Na výpravu s dětmi stejně člověk potřebuje širší ansámbl a je jedno, jestli jdeme jenom za roh. A co se pořizovací ceny týče, jistě, nejde o kompakt za pár tisíc, ale raději investuji peníze do pořádného foťáku než do posledního modelu chytrého telefonu (ten ostatně nemám doteď, jako poslední z posledních ..). Loni prostě byly opravdu štědré Vánoce a skládala se celá rodina.

Fotografie zpravidla upravuji v programu Zoner Photo Studio. Jde to dobře a rychle. Většinou zesvětluji, protože následný tisk fotky lehce ztmaví. Můj foťák teď fotí v poměru 2:3, nemám tedy problém s ořezem ve fotolabu. Koláže dělám v picmonkey.com (jak na to najdete zde), třebaže mi Lea a Monika ukázaly, jak je rychle udělat v Zoneru. Zvyk je železná košile a já konzervativec tělem i duší. Ale chci se někdy vyzvat, tak snad nový rok přinese i trochu té odvahy a já se naučím kolážovat v Zoneru. 



Ach, jak moc bych potřebovala tiskárnu na fotky. Na jednu zálusk mám a moc doufám, že se prostě zadaří a jednou ji pod stromečkem najdu. Zatím se musím spokojit s běháním do fotolabu. Na doporučení Míši využívám služeb rychlefoto.cz a jsem maximálně spokojena. Chodím tam asi docela často, neboť už ani nemusím hlásit své jméno a milý pán hned loví pod pultem moji objednávku. Za fotku zaplatím skorem 4 koruny, ale při osobním odběru neplatím žádné manipulační a další zbytečné poplatky a navíc mám fotky do 24hodin od nahrání. Luxus. Fotky díky poměru 2:3 vyvolávám "bez ořezu v plném formátu" a u picmonkey koláže si nastavuji rozměry 1795x1205. Ještě nikdy jsem neměla nic uříznutého ... Pokud chci fotku čtvercového formátu, třeba 4x4inch, zašlu ji s ostatními opět "bez ořezu v plném formátu" a vyvolají ji s bílými pruhy po stranách. Fotky větších rozměrů než 10x15cm posílám k panu Škodovi.

PROJECT LIFE KARTIČKY

Zde netřeba mnoho dodávat. Není snad větší radosti, než otvírat balení nových PL kartiček. Kdo nezažil, nepochopí. Své kartičky skladuji ve slavném Toníkovi z IKEA a nedám na něj dopustit. Krásně se mi vejde do přihrádky po stolem. Nedávno došlo i k lehké reorganizaci a kartičky dostaly plastové rozřaďovače. Jsou z průhledné fólie, nijak neruší a jsou prakticky nezničitelné. Po odlepení štítku je mohu znovu použít. 


Letošní novinkou v našem PL světě byly pravé české kartičky od Papero amo a byla to láska na první pohled. I když mi angličtina nevadí, kolikrát i v angličtině píšu journaling, české kartičky vítám. Jsou totiž hodně povedené a originální. Myslím, že Amerika může závidět. Jelikož jsou kartičky bez kulatých rohů (a jsem za to ráda), nedají se tak dobře stohovat v Toníkovi. Takže jsem jim vyčlenila extra zásobník ..


Spousta kartiček byla při lehké reorganizaci odsunuta stranou, nezbývá než je vyfotit a poslat dál. V lednu totiž chystám velkou čistku a jsem si jistá, že materiál, který už v našem albu své uplatnění nenajde, se jistě bude někomu jinému hodit. Mám ze sebe radost, že až takový sysel nejsem a s celkem lehkým srdcem se nepotřebného zbavuji ..

Letos jsem s PL kartičkami prováděla psí kusy a zkoušela, co vydrží (tedy, co vydrží všechny ty české designerky, když do kartiček budu stříhat). A vydržely. Baví mě vystřihovat různé motivy a využít tak alespoň část kartičky, která se mi barevně či tematicky nehodí.


Úplně nejvíc mě však baví vyrábět odklápěcí kartičky a získávat tak více místa na journaling či fotky. 


Zjistila jsem také, že se dá dobře odklápět i vellum, na které můžete něco nalepit nebo napsat a lehce tak rozrazíte zaplněnou stránku.



Nebo na vellum přímo tisknout - fotky nebo journaling. Obojí totiž vypadá hodně dobře. Tisk doporučuji na laserové tiskárně, inkoustová se maže. Také je vhodnější sáhnout po vellum vyšší gramáže.


Další kapitolou jsou interaktivní kartičky, které do vašich albumů vnesou další rozměr. Ať už vysouvací ..


.. nebo kartičky otáčecí.


S kartičkami jdou dělat opravdová kouzla a to nemluvím o jejich využití mimo Project Life Album. Můžete třeba vyrobit skládací přání nebo minialbum.
 

Výborným dárkem bude i PL stojánek, na který spotřebujete spoustu kartiček, které už by třeba ve vašem PL uplatnění nenašly.

 

JOURNALING

Letos jsem dala velký prostor mému starému psacímu stroji. Retro efekt, to je moje. Sice se mi na kartičku vejde méně textu, ale je super čitelný a zajímavý. A jedinečně vypadá strojové písmo na vellum. Samozřejmě, pokud potřebuji napsat více či nestíhám, vezmu do ruky gelové pero a píšu rukou. Někdy mám pocit, že jsem vytvořila slohové cvičení, někdy nechávám mluvit fotky a textu je pomálu. 


Co se zápisků a přípravy týče, zamilovala jsem se do svého Heidi Swapp diáře. Kolonky na text jsou tak akorát veliké, aby se mi tam vešly ty nejdůležitější události dne. Na čem budu muset zapracovat, jsou zápisky hlášek naší dcery (a teď už i formující se výrazy našeho syna), protože to je perla za perlou. 


OZDOBY

Tak s těmi jsem se pořádně rozjela. Loni jsem si naprosto vystačila s razítky a ozdobami, které povětšinou byly součástí PL kitu, ale letos mi to nestačilo. A tak v našem albu našly místo různé rámečky (moje oblíbené), dřevěné výseky (taky moje oblíbené) či chipboardové ozdoby (aaach). Jak je vidno, jedno album prostě stačit nemohlo. 





Project Life rok 2015 byl prostě plný nových výzev, zkoušení, materiálů a příležitostí. Už teď se těším, až dohoním pár zbylých týdnů (ehm, pár..) a začnu tvořit stránky roku 2016. Tímto příspěvkem bych vám chtěla poděkovat za vaši podporu a milá slova a že na blog chodíte. Jsem si jistá, že bez vaší zpětné vazby by spousta zajímavých ukázek ani nevznikla. Děkuji a přeji vám pohodově tvořivý rok 2016, ať už PL děláte, nebo ne.

14 comments:

  1. Jani, máš to moc krásné! Držím pěsti, ať stále stíháš a pokračuješ v krásných stránkách i další rok.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Kamčo, děkuji!! krásný rok i tobě!

      Delete
  2. Nádherný článek Jani! Snad se nebudeš zlobit za inspiraci k sepsání mého článku (tedy až nějakým kouzlem dolepím zbývajících 12 týdnů, uf).

    Jakou tiskárnu máš v plánu pořídit? Já už budu mít téměř rok svého Epsona L355 a světe div se, ještě jsem ani jednou nedoplnila nádržku s inkousty! A to tisknu všechny fotky na svůj PL, obaly produkty na mém eshopu a ségře scripta na VŠ. :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Baru, už se na ten článek těším! Já tyhle sebereflexe miluji, každému funguje něco jiného a dělá to jinak a to je právě hodně inspirativní.Takže směle do toho! Myslím, že je to L800, jednou ji někde doporučovala Jita, ale ještě je čas do příštích Vánoce, že :) děkuji moc za tip a podělení se o zkušenost, jsi grafik, tak věřím, že bys neinvestovala jen tak do něčeho. Ještě určitě někdy popovídáme, moc mě to zajímá a tu tiskárnu prostě potřebuji! :)

      Delete
    2. L800 je taky super volba :) Já jsem chtěla multifunkci, protože občas potřebuju kopírovat a scanovat, tak proto L355. A určitě ti klidně něco ještě ráda povím :) Navíc budu během února sepisovat rekapitulační článek o tiskárně, takže tam taky možná ještě najdeš něco nového :)

      Delete
    3. no tak to je báječné, těším se!

      Delete
  3. Krasa,snad se jednou dopracuju k necemu podobnemu :-) zatim mam jako predsevzeti naucit se lepit fotky na karticky. Prosla jsem i starsi clanky a nepodarilo se mi najit,jak na odklapeci kapsy,nebyl by nekde navod? :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jani, dekuji ... fotky na karticky urcite brzy das a dojde i na jine libustky :) odklapeci karticky delam bud pomoci washi pasky (coz nekdy nevypada dobre), ale vetsinou si pomohu vellum, ktere vlepim mezi karticky na obou odklapecich stranach ... zkusim neco sepsat, at je to jasnejsi .. dekujuuu!

      Delete
  4. Skvelé čítanie, nádherná pastva pre oči! ❤

    ReplyDelete
  5. Krásné shrnutí...To je proste nekonečný zdroj inspirace a nápadů. Moc děkuji za Tvou tvorbu a stránky :)

    ReplyDelete
  6. moc pěkné shrnutí! Připomněla jsi mi, že musím někde akutně sehnat pásku do psacího stroje. Mám ho nachystaný, ale páska je prakticky vyschlá. Nevíš, kde se dá sehnat?

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jani, děkuji! našla jsem nějakou firmu v Praze http://www.psacistroje.cz/pasky-a-kazety-pro-psaci-stroje/, ale je toho mraky, když si zadáš "páska do psacího stroje" .. sama jsem byla překvapená, kolik toho je :)

      Delete
  7. Dobrý den, Jani, nádherný článek - děkuji za inspiraci. Nebyla by náhodou i fotka té Vaší květinové kabely na foťák? :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Dekuji, Miso .. postnu zitra link na facebook :)

      Delete