Wednesday, 26 October 2016

Papero amo WORKSHOP .. the BIG one!

Než se pohroužím do líčení zážitků workshopových, mám takovou nutkavou potřebu vám něco sdělit. Takové menší (scrapové) zamyšlení. Takové další nalití čistého vína (už zase). Nikdy bych totiž neřekla, že mi naše papírová záliba přinese tolik dobrého (a tolik probděných nocí). Že budu blogovat, jezdit na kurzy (i do zahraničí) a vlastně i pořádat kurzy vlastní! A hlavně, že poznám takovou spoustu báječných holek!

Když mi loni děvčata z PA svěřila starost o jejich blog, byla jsem jejich důvěrou poctěna. Vlastně už tenkrát také přišly s nápadem pražských kurzů, který mi tedy přišel jako jedná velká sci-fi. Nedokázala jsem si představit, kde by kurzy probíhaly, jak by se to zorganizovalo a naplnilo a hlavně, co já bych byla schopná holkám kurzistkám předat. Jsem samouk, většinu věcí jsem odkoukala od dalších šikovných, z blogů nebo youtube, a pak experimentovala u svého stolu. Ale záhy jsem to celé pochopila - ono totiž není nad to se takhle sejít, zapomenout na starosti všedních dní, sdílet zálibu s ostatními, nerušeně tvořit a vyzkoušet si něco nového! Přesně to na mě totiž padlo při našem velkém workshopu! Ano, byly jste všechny mooooc šikovné, ale nejvíc mě bavilo sledovat, s jakým nasazením se do stránek pouštíte, jak si tvoření a společnost ostatních užíváte, jak lepíte vzpomínky a zážitky vašeho života! Protože to bylo prostě NEJVÍC! Díky vašim stránkám jsem si opět připomněla, jak důležité to naše tvoření je a jak moc jednotlivé fotky pro každou z vás znamenají .... takže víc takových báječných kurzů a tvořících příležitostí! (Já sice byla na konci hodně unavená, ale psychicky mě váš optimismus a nadšení nabilo na hodně dlouhou dobu - minimálně do dalšího prima kurzu.)

Konec úvahy, tady je reportáž z kurzu, jak ho viděl můj foťák (a já). PA reportáž najdete na blogu Papero amo - TADY.

Začnu zákulisím. V sobotu jsme se všechny sešly v Pracovně, abychom vybalily a připravily obchůdek. Nemusím vám asi popisovat, jakou extázi člověk zažíval při rovnání všech těch úžasností! Protože NAŽIVO je to ještě LEPŠÍ! Přípravný večer nám zpestřila Leušky levandulová limonáda - kouzlo! Po přidání citrónu totiž zfialověla (ta limonáda, Leuš měla prima barvu a úžasně zvlněné vlasy!). 


 Žasly jsme všechny!


Neděle. "Hey, you're not getting up?" ... ježíši, kolik je hodin? Já ZASPALA!! Noc nevalná, stále jsem byla vzhůru a pořádně usnula až k ránu. Tak tvrdě, že jsem i budík zacvakla a dokonce naše dva malé budíčky, které obvykle vstávají dávno před sedmou hodinou, taky selhaly a mírumilovně spaly! Jako naschvál. Ještě štěstí, že jsem byla domluvená s Alenou (která tedy taky vyjížděla později), že se pro mě zastaví, jinak by mi ten vlak vážně ujel! Ale i přes toto ranní "zaškobrtnutí" jsme náš PL workshop začaly včas ...


Aby si děvčata vyzkoušela něco nového, pojaly jsme s Alčou PL stránku netradičně - nekapsově. Každý si tedy mohl rozmístit kartičky a fotky dle svého uvážení a trochu si pohrát s kompozicí. První vzorovou stránku jsem dělala už v létě ...


 .. druhá vznikla z workshopového materiálu během jednoho týdne, neboť last minute akce PA holky prostě "milují".


PL kurzování jsme začaly "nahoře" - Pracovna má totiž dvě patra a spoustu prostoru.





 









Po výborném obědě jsem byla v lehkém útlumu, ale doufám, že to na mě holky nepoznaly (nebo jo?). Tahle skupinka byla více PL nepolíbená, ale žasla jsem, jak se s výzvou popraly a s jakým nadšením mnohé z nich svoji první PL stránku lepily! A opět jsme u toho - nadšení, radost, veselost! To prostě nikomu nechybělo!





Teď by měly následovat fotky čtvrté a poslední tvořící skupinky, která pracovala s nemenším nadšením než ty skupinky předchozí. Leč, přiznám se, na foťák jsem úplně zapomněla. Zcela jsem se nechala vtáhnout do děje jednotlivých stránek a nasávala poslední momenty tvořivé nálady. Tak snad mi holky odpustí ...

Po půl šesté se tohle krásné scrapové společenství začalo "trousit" na vlak či autobus, zpátky ke svým partnerům a rodinám. Pracovna po sbalení obchůdku a odjezdu šéfek sice osiřela, ale já jsem si jistá, že ten prostor je nadále v pozitivním "přetlaku" ... tak to mám aspoň já. A za to vám všem děkuji!

 Příště zas ...

4 comments:

  1. Krásný článek Jani, ze kterého pořád cítím tu pohodu, klid a lásku k našemu koníčku. Neděle mě taky nabila na dlouho dopředu, moc jsme si to s Ivankou užili, moc se nám to líbilo, a dokonce jsme vůbec nebyli unavené ... což mě hodně překvapilo ... děkujeme.

    ReplyDelete
  2. Janičko, krásně napsané! Já tou atmosférou také žiji ještě teď :-) A přesně jak píše Jaruška, já nebyla vůbec unavená! To se mi ještě nikdy po celodenním scrapování nestalo :-) Celý team PA byl neskutečně nabíjející, co já bych si, holky, bez vás počala? ;-) Ještě jednou velké díky všem, byl to pro mě nezapomenutelný den ;-)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Sonicko, diky, diky, proste to musime nekdy zopakovat! :)

      Delete