Friday, 3 November 2017

Traditional cardmaking for Wakitaka charity

Rok utekl jako voda a je to tady zas ... nemyslím teď úplně Vánoce, ale takové moje tradiční tvoření vánočních přání pro charitativní prodej. Pokud si o charitě Wakitaka charity chcete přečíst víc, mrkněte SEM. Pokud chcete sami něčím k prodeji přispět, určitě kontaktujte organizátorku akce Kláru Kappala. A pokud si chcete udělat hezké nedělní odpoledne, zavítejte dne 19.11. do Malostranské besedy. 


A co jsem tedy vytvořila? Letos jedu na vyšívací přáníčkové vlně. Nakřížkovala jsem si tři různé motivy a vyšila na různě barevné papíry. Pak už stačilo jen dozdobit enamelkou nebo hvězdičkou. Na vyšívání mám nejradši, že nemusím sedět zalezlá u stolu v pracovně. A tak jsem vyšívala u vaření, u hrajících si dětí nebo večer u seriálu. Šlo to "samo"! (Dávám si vyšívací pauzu.)


Mám někde zahrabané barevné vyšívací bavlnky, tak jsem musela vzít zavděk bílou. Ha, jak ráda! Prvním motivem byla sněhová vločka ..

Druhým, bezkonkurenčně nejrychleji vyšitým motivem byl tento vánoční stromeček.


Třetí motiv mi dal nejvíc práce, ale takový sobík (nebo jelen?), to je roztomilost sama.


Já sama teď nevím, jestli se na Wakitaka bazárek dostanu (máme slavící víkend a "maminko, udělej takový ten dort a můžu si pozvat kamarádky?"), ale vy jste všichni srdečně zváni!

3 comments:

  1. Jani máš to krásné .... já se k tomu vyšívání né a né dostat ... obdarovaní budou mít velkou radost.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jarusko, dekuji moc. Chapu, ono to preci jenom zabere dost casu .. ale treba jednou :)

      Delete
  2. Jani to je nádhera, no určitě někdy použiju. A ten sobík je rozkošný.

    ReplyDelete